3 Přibírání bratří na poradu

¹ Kdykoliv se má v klášteře rozhodnout něco důležitějšího,

opat svolá celou komunitu

a sdělí jí, oč se jedná.

² Až vyslechne mínění bratří, sám u sebe to rozváží

a učiní, co uzná za vhodnější.

³ Řekli jsme, že se k poradě mají svolat všichni,

protože Bůh často zjevuje to, co je lepší, mladšímu.

⁴ Bratři mají ovšem dávat svou radu

ve vší pokoře a podřízenosti,

aniž na svém názoru tvrdošíjně lpějí.

⁵ Rozhodnutí závisí spíše na opatovi

a v tom, co on posoudí jako užitečnější,

musejí ostatní poslechnout.

⁶ Ale jako žákům náleží,

aby svého učitele poslouchali,

tak se také sluší,

aby učitel všechno zařizoval prozíravě a spravedlivě.

⁷ Všichni tedy mají ve všem poslouchat Řeholi jako svou učitelku

a v ničem se od ní nesmějí lehkovážně odchýlit.

⁸ Nikdo v klášteře nesleduje vůli vlastního srdce.

⁹ Nikdo se neopováží

přít se drze nebo mimo klášter se svým opatem.

¹⁰ Kdo by se opovážil,

bude potrestán podle Řehole.

¹¹ Opat sám má pak všechno konat

v bázni Boží a podle Řehole,

vědom si toho, že bude nepochybně muset

z každého svého rozhodnutí skládat účty Bohu,

soudci ze všech nejspravedlivějšímu.

¹² Jedná-li se o klášterní záležitosti méně důležité,

poradí se jen se staršími,

¹³ jak je psáno:

Nechej si ve všem poradit

a po činu nebudeš litovat.