49 Čtyřicetidenní postní doba

¹ Ačkoliv má mít ráz doby postní celý život mnicha,

² je málo těch, kteří k tomu najdou sílu.

Proto doporučujeme,

aby mniši alespoň v postních dnech

střežili svůj život v úplné čistotě

³ a aby v těch posvátných dnech

zároveň smývali i nedbalosti jiných časů.

⁴ Správně se to děje tak, že se zdržíme všech špatností

a oddáme se modlitbě s pláčem,

četbě, zkroušenosti srdce a zdrženlivosti.

⁵ V těch dnech si tedy

nad obvyklé úkoly své služby něco přidejme –

zvláštní modlitby, zdrženlivost v pokrmech a nápojích,

⁶ aby každý z vlastní vůle obětoval něco Bohu

nad povinnou míru

s radostí Ducha svatého.

⁷ Každý si odřekne

něco z pokrmu, z pití, ze spánku, z povídavosti, z žertů

a v radostné duchovní touze čeká na svaté Velikonoce.

⁸ To, co chce obětovat, musí však předložit svému opatovi,

aby se to konalo s jeho modlitbou a schválením,

⁹ protože cokoliv se děje bez svolení duchovního otce,

považuje se za opovážlivost a touhu po prázdné slávě,

a nikoliv za zásluhu.

¹⁰ Vše se tedy má konat s opatovým schválením.