59 Přijímání synů urozených a chudých

¹ Kdyby některý šlechtic obětoval svého syna Bohu v klášteře

a kdyby byl ten hoch nezletilý,

sepíší jeho rodiče listinu, o které jsme mluvili výše,

² a s obětním darem a chlapcovou rukou ji zavinou

do oltářního plátna

a tak ho obětují.

³ O jeho majetku pak buď ve zmíněné listině pod přísahou slíbí,

že mu nikdy nic nedají ani oni sami, ani skrze prostředníka,

ani jakýmkoliv jiným způsobem,

ani mu nedají příležitost něco vlastnit.

⁴ Anebo jestliže tak učinit nechtějí

a raději by něco chtěli dát klášteru jako záslužnou almužnu,

⁵ pořídí o tom, co chtějí dát, pro klášter darovací smlouvu.

Přejí-li si to, ať si tam vyhradí užívání výnosu.

⁶ Tak se všechno zajistí a chlapci nezůstane žádná vyhlídka,

kterou by se – nedej Bůh – dal oklamat a tak zahynul.

To známe ze zkušenosti.

⁷ Podobně ať si počínají i méně majetní.

⁸ A ti, kteří nemají vůbec nic, prostě jen sepíší listinu

a s obětním darem obětují svého syna před svědky.